we're all mad here.

Unravel Me - best moments&quotes

12. června 2014 v 20:54 | Liz |  Books
/one of them<3/
Heloo:)
Právě jsem se rozhodla, že už se nebudu nekonečně omlouvat, protože je to hlavně na nic a taky na nic. A proto, se hned vrhnem k dnešnímu článku, který by měl být o podle mého názoru nejlepších momentech a citátech z knihy 'Jsem zlomená', která je sice 2. díl trilogie, ale nemyslím si, že to vadí. Dočetla jsem ji včera a moc se mi líbila a teď už jsem se vrhla na 'Thirteen Reasons Why'. Ale zpět ke knize, zakládala jsem si ji takovýma těma barevnýma lepícíma papírkama a je tím polepená dost velká část knihy, a proto Vám chci sem vypsat ty části, které jsem si opravdu zamilovala a naprosto mě ohromily. /patří do nich i ten citát zezhora, tak ho už nebudu psát znova/

1. "Jo, brácho." Kenji odloží lžíci. "Jsi protivný. To je pořád: 'Zavři klapačku, Kenji.' 'Zalez do postele, Kenji.' 'Nikdo tě nechce vidět nahého, Kenji.' A já přitom vím, že aspoň tisícovka lidí by mě ráda viděla nahého-" - Kenji.

2. Osamocenost je podivná věc.
Přikrade se k vám, potichu a nenápadně, v temnotě noci se usadí vedle vás a ve spánku vás hladí po vlasech. Obtočí se vám kolem kostí a zmáčkne vás tak silně, že se nemůžete pořádně nadechnout, šustí vám po kůži, takže neslyšíte vlastní puls a přitiskne vám své rty do vlasů na krk. Naplní vám srdce až po okraj, noc co noc leží vedle vás, vysává světlo ze všech koutů. Stane se vaším stálým společníkem a klepne vás po rukou, kdykoliv se jí zkusíte pozastavit. Ráno se probudíte a přemýšlíte, kdo jste. V noci nemůžete usnout a nepřestanete se třást. Neustále pochybujete, zda máte, nemáte, byste měli, byste neměli, proč byste měli, a to dokonce i tehdy, když jste připraveni nechat to být, chcete se od toho odpoutat a jste připraveni začít nový život. Samota je jako starý kamarád, který stojí vedle vás a dívá se s vámi do zrcadla. Hledí vám do očí a mění váš život k obrazu svému. Nedokážete najít vhodná slova, kterými byste proti tomu mohli bojovat a bránit se výkřikům, že nejste, nikdy nebudete, nikdy, opravdu nikdy nebudete dost dobří.
Samota je hořký, mizerný společnník. Někdy Vás prostě nenechá být.

3. Ale rozhodně už nepotřebuju, aby mě někdo ochraňoval. Nepotřebuju, aby si o mě kdokoliv dělal starosti, přemýšlel o mně anebo riskoval, že se do mě zamiluje.

4. Zřejmě mám zemřít.

5. Naděje.
Je to jako kapka medu, jako pole tulipánů, které na jaře rozkvete. Jako ranní déšť, jako pošeptaný slib, jako bezmračná obloha, jako dokonalá tečka na konci věty. A je to i jediná věc na světě, která mě drží nad vodou.

6. /vynechávám popis a děj/
"Tak co podle tebe uděláme? Jednoduše zazvoníme u dveří? Co myslíš? Nebude to příliš? Nestačí zaklepat?" - Kenji

7. Jestli se pohnu, nejspíš zemřu. Jestli se nepohnu, nejspíš zěmřu.

8. Ale někdy přemýšlím - někdy si lámu hlavu - kdybych byla zrůda - už bych to cítila, ne? Byla bych rozzlobená a krutá a pomstychtivá. Znala bych slepý vztek a touhu po krvi a potřebuju zadostiučinění. Namísto toho cítím ve svém nitru propast tak hlubokou, tak temnou, že nedohlédnu na její dno; nevím, co se v ní skrývá. Nevím, kdo jsem a co by se mi mohlo stát. Nevím, co dokážu příště.

9. Došla mi písmena. Chybí mi slova. Někdo mě okradl o celou moji slovní zásobu. Klacky a kameny by mi mohly zpřelámat kosti, ale tahle slova, tahle slova mě zničí.

10. /opět přeskakuju děj mezi přímou řečí/
"To nikdy nepochopím. Jsi jen vystrašená. Bojíš se neznámého. Máš strach, abys lidi nezklamala. Potlačuješ svůj vlastní potenciál, jen kvůli tomu, co si myslíš, že od tebe ostatní očekávají. Pořád zachováváš pravidla, která ti vnutili. Přál bych si, abys s tím přestala." - Aeron Warner

11. "..Lásko v téhle hře jsou jen dvě možnosti," prudce oddechuje. "Zabij. Nebo budeš zabit." - Aeron Warner

12. Začínám považovat naději za nebezpečnou a hrůzostrašnou věc.

13. "Pravda," procedí, "mi bolestně připomíná, proč dávám přednost životu ve lži." - Aeron Warner

14. /moje oblíbené/
Chceme-li zemřít, nemusíme vůbec nic dělat.
I kdybychom se celý život schovávali ve skříni pod schodištěm, smrt si nás vždycky najde. Objeví se v neviditelném plášti, a když to budeme nejméně očekávat, mávne kosou a vymaže veškeré stopy naší existence na této Zemi. Všechno to udělá úplně zadarmo. Nebude žádat žádnou odměnu. Pokloní se u hrobu, příjme uznání za dobře vykonanou práci a zmizí. Život je trochu složitější. Chceme-li žít, musíme dělat aspoň jednu věc.
Dýchat.
Ať už chceme nebo nechceme, musíme každý den, každou hodinu, každou minutu a každý okamžik dýchat. Přestože máme v plánu zadusit veškeré svoje sny a naděje, pořád dýcháme. Ačkoliv chřadneme anebo prodáme svojí důstojnost muži na rohu, dýcháme. Dýcháme, když se mýlíme, dýcháme, když máme pravdu, dýcháme i když sklouzneme ze skalní římsy a předčasně směřujeme do hrobu. Nemůžeme přestat.
A tak dýchám.

No, tak to byli moje oblíbené momenty a citáty z knihy. Můj oblíbený bude asi ten poslední a pak ten 2. Kniha byla úžasná a moc se mi líbila, ale asi nebudu psát recenzi, protože bych pak musela napsat i první knihu, tak bych počkala až výjde 3. kniha trilogie v češtině a pak možná napíšu něco jako recenzi. Každopádně, 'uvidíme' se zítra.



Stay weird, LizLíbající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající