we're all mad here.

Srpen 2014

Are you ready for another bad poem?

31. srpna 2014 v 20:16 | Liz |  Liz.

Fall Out Boy - Rat a Tat

/ratatatatratatatatat/
Hello.
Už víc jak měsíc jsem nedělala žádný update o sobě, což jsem si ale slíbila do konce
prázdnin udělat, ale upřímně řečeno, poslední dobou jsem se tomu vyhýbala. Nevím proč,
možná mám pocit, že některý zážitky nemůžu dostat do slov a vět nebo se bojím, že byste
jim nerozuměli a nebo se možná nechci dělit svýma jedinečnýma zážitkama. A méňe pravdě-
podobný by bylo, že naprosto nejsem selfish a nemyslím jen na sebe, což by bylo divný.
Anyway, jak jsem napsala, slíbila jsem si, že jeden update do prázdnin udělat musím, takže
tady je tedy něco o mém létě od té doby, co jsem dělala poslední update. První, co jsem
dělala bylo to, že jsem jela s rodinou za babičkama do Běloruska. Nebudu vám moc popisovat,
co jsem tam všechno dělala, ale hlavně by to asi byli ty rodinné záležitosti, navštěvování
příbuzných a starých kamarádů. Fotky už jsem vám sem dávala a budu moc ráda, když se na
ně mrknete (click). Následně jsme byli dva dny doma a jeden z nich jsem šla ven s mojí
nejlepší kamarádkou. Bylo poměrně hezky, ale pak se to vyvinulo do nehezkého deště a my
jsme se amatérsky schovávali. Ráda bych vám na konec článku dala fotku z toho dne, ale
věřte mi, že by to nebyl zrovna nejlepší nápad. Pak jsem byla den doma a začala balit do
Chorvatska kam jsme jeli další den. V Chorvatsku jsme byli do 27. a procházelo to asi jako
normální rodinná dovolená - sportování před snídaní, snídaně, válení u bazénu a plavání,
oběd, chvilka na pokoji, válení u bazénu a plavání, večeře a hraní Monopoly nebo karet.
S tím, že já nemám nejlepší vztah s rodiči, tak jsme se tam docela dost hádali a má to
do teď nějakej dopad. A když už jsem byla u těch karet, tak nemůžu zapomenout na to,
jak jsme se s rodiči vsadili o to, že když někdo prohraje, skáče (opůl jedenácté) do moře.
A hádejte, kdo prohrál? Ano, přesně tak, já a moje sestra. A víte, kde se objevilo video, kde
skáčeme? Ano, přesně tak - na facebooku. Takže pokud se chcete pokochat, tak -> click <-
(já jsem ta v podprsence a žlutých kalhotkách a já křičela jen to 'fuj' a 'nesnáším svoje
rodiče'). Když jsme se pak vrátili, ve středu jsem zůstala doma a ve čtvrtek jsem byla venku
s kamarádkou a byli jsme vyvolávat fotky - hlavně ona, já jsem si je už dělala a mám je v
pokoji, ale chtěla jsem si ještě asi dalších pět udělat. Pak jsme byli asi do pěti jen venku.
V pátek jsem byla u kadeřnice a v Tescu nakupovat školní potřeby a následně jsem začala
uklízet a dělat si pořádek ve věcěch do školy. Taky dopisovala čtenářáky. Včera jsem
byla venku s další kamarádkou s kterou jsme se následně připojili k další trojici a když oni
odešli domů a začalo pršet, tak jsme byli u ní. Dnes jsme byli s rodinou na slavnostním
obědě, jelikož zítra nemůžeme na slavnostní večeři, protože je ségra ve škole a pak jsem
musela jet s tátou a bráchou na motokáry, kde jsem jednoduše seděla a četla si, yay.
No a teď už se jen psychicky připravuju na školu. Za dobu, co tohle píšu, jsem provolala
35 minut..oops. Tak doufám, že se zítra seberu a zvládnu to. To samé přeju i já vám.
Zítra bude 'Hello September', který bude trochu výroční, protože to bude rok, co jsem
tohle 'hello months' zavedla.
/na fotkách - starší fotka, kterou jsem vám sem zapomněla dát z filmu Jak vycvičit draka 2,
fotka s kamarádkou z Běloruska, která u nás byla předtím, než jsme my jeli do Běloruska,
2 fotky z cesty do Běloruska, rodinná fotka z Běloruska, selfie s bratrem z Chorvatska,
selfies se sestrou z Chorvatska, fotka ze včerejška/



Stay weird, LizLíbající


A Million Suns - best moments&quotes.

30. srpna 2014 v 19:51 | Liz |  Books
/:33/
Heyy.
Dnes mám pro vás další 'favorite moments and quotes' a tentokrát je to z knihy od Beth Revis a to 'Milion sluncí', což je druhý díl 'Loď mezi hvězdami'. Celá trilogie (3. díl jsem zatím neměla šanci přečíst, jelikož není v knihovně k vypůjčení) je vlastně, jak už jste mohli poznat z názvů o vesmíru nebo přesněji o loďi, která míří ze Země na jinou planetu napříč
vesmírem. Knihy jsou fakt zajímavé a doporučuji vám si je určitě přečíst. No a teď už pojďme na to. Předem upozorňuju, že dnes jich moc není, jelikož jsem jeden vyškrtla a teď mi jich přidadá málo.

1. Když nemáš na výběr, není to láska.

2. Zemřela sama a vyděšená. Já nejsem mrtvá, ale sama a vyděšená ano.

3. "Asi jsi trochu umřel,"
"Je mi blbě,"
"Jo, to se stává, když člověk trochu umře."

4. Ale možná stojí za to, schovat to dobré, když se schová i to zlé.



Stay weird, LizLíbající

Goodreads.

29. srpna 2014 v 21:08 | Liz |  Tips & cool stuff.
Hiii.
I dnes vychází článek opět nějak pozdě, ale spíše z mé lenosti. I když jsem teda dneska stihla udělat poměrně hodně věcí - byla u kadeřnice, nakoupit školní potřeby, trochu začala uklízet, přepsala jeden čtenářák a nakreslila si svůj obvyklý barevný rozvrh (s kterým mimochodem nejsem ani trošičku spokojená, byla bych mnohem radši, kdybychom měli méně zeměpisu, čj, fyziky a chemie a více prázdných místeček). Anyway, rozhodla jsem se, že si zavedu ještě jednu novou rubriku s názvem 'Tips and cool stuff' ve které budou články např. o ne tak populárních, ale stejně zajímavých stránkách nebo obecně jen nějaké tipy a věci, které by se hodily každému. No a dnes tu mám pro vás první stránku, tedy Goodreads.
Už možná z názvu stránky jste pochopili, že se jedná o stránku zaměřenou na knihy a musím vás též předem upozornit, že stránka je jen v angličtině, ale i ti, kteří s angličtinou moc nekamarádí nemusí hned nápad se založením si účtu zahazovat, protože pokud nečtete třeba obsahy knih, tak je tam angličtina primitivní. Celá stránka je vlastně plná knih. Pokud se tam přihlásíte, začínáte s třema poličkama - read, to-read a currently-reading (tedy to, co jste přečetli, to, co byste si přečíst chtělli a to, co právě čtete). Začínáte, nebo aspoň já jsem začala hledat knihy, které jsem už měla přečtené a dávat je do poličky read. U každé knihy můžete dát 1-5 hvězdiček podle toho jak se vám líbila a taky můžete napsat svoje review, což třeba já nedělám moc často, spíš napíšu k zakončení 1-2 věty, ale pokud přemýšlíte o přečtení si příslušné knihy, tak často pomáhá kouknout se na reviews ostatních a taky průměrné hodnocení, protože většina knih, která má pod 3.50 už nejsou tak dobré, ale jde o názor.
Taky, jestli máte knihu zrovna přidanou v poličce currently-reading (knihy můžete různě přemisťovat, třeba když ji máte v currently-reading a dočtete ji, tak ji přesunete do read) můžete přidávat progress vašeho čtení, tedy na jaké jste stránce nebo pokud čtete na nějakém elektronickém zařízaní, které vám říká, kolik za sebou máte procent knihy, tak právě procenta. Zrovna u tohohle bych si ale dávala pozor, protože knihy jsou tam vždy v originálním vydání, hlavně v angličtině, ale třeba i v němčině a knihy mají tak jiný počet stran a jestli chcete být přesní (jako já), tak je možné přepnout na jinou verzi knihy, jak jsem zatím viděla, tak tam povětšinou české verze jsou. Pokud ale ne, máte hold smůlu. Dál si tam můžete přidávat přátele - kdo jiný by taky koukal na to, co čtete a četl vaše reviews? Já mám třeba jen 3-5 aktivních přátel, ale často mě zajímá, co zrovna čtou oni, jestli by mě to taky zajímalo a tak. Proto je tohle zrovna výhodné. Taky můžete jakoukoliv knihu doporučit svéu příteli.
Abychom se ještě vrátili k poličkám - můžete si kdykoliv udělat další, jako třeba school-reading (školní čtení, povětšinou povinná četba), re-reading (knihy, která čtete znova) nebo nějaké originální názvy jako boring-shits-I-couldn't-finish (nudné sračky, které jsem nemohla dočíst) pro knihy, které byli moc nudné. Následně můžete mít knihu na dvou poličkách, třeba v read + school-reading a re-reading a následně je můžete z nich i dávat pryč. Obecně tato stránka má moc zajímavých vlastností a já vám přenechávám, aby jste je všechny našli. Vím, že v součastnosti moc lidí nečte, ale třeba mě tahle stránka, spíš aplikace přinesla hrozně výhod a jsem ráda, že ji mám. Takže jestli si budete chtít přidat mě do přátel, tak neváhejte a přidejte si mě -> click <-.
www.goodreads.com



Stay weird, LizLíbající

Some kids are just so cool.

28. srpna 2014 v 21:33 | Liz |  Music
Hiii.
Dnes píšu trochu později, než jsem předpokládala, ale byla jsem po obědě venku s kamarádkou a byla jsem si ještě vyvolat nějaký fotky, které jsem minule zapomněla a vrátila jsem se sice někde po pěti, ale co jsem jako první udělala (hned po tom, co jsem si udělala kafe, protože jsem fakt umírala) bylo dočtení ještě poměrně nové knihy od Kerstin Gier (její nejslavnější trilogie jsou Drahokamy, doporučuji si přečíst) a to První stříbrné knihy snů, kterou jsem si naprosto zamilovala, jak jsem čekala a jsem opravdu hodně moc naštvaná, že ještě nevyšel druhý díl. Kerstin Gier mi jako obvykle láme srdce a doufám, že tentokrát to aspoň Liv a Henrymu vydrží dýl než měsíc, pěkně prosím.
Anyway, dnešní článek bych chtěla věnovat jednomu opravdu husťáckýmu videu, které je vlastně poměrně nové a zároveň staré. Vzpomínám si, jak jsem ho sem dávala poprvé, ale teď se objevilo ještě lepší video. Je mi jasné, že nevíte o čem mluvím, takže vám to jednoduše řeknu - o videu, které udělalo 49 lidí na střední škole někde v Americe na mash-up popových písniček a co je nejlepší, na jeden záběr. Ještě minulý rok mělo toto video jen 8 minut, ale teď těch 49 lidí celé video natočilo znovu s dvouma mash-upama a vyšlo to na 15 minut, což je přímo neuvěřitelné! Pokud byste se chtěli podívat na starší video -> click. Mohla bych se dívat snad tisíckrát. Mimochodem, jedna z oblíbených věcí, které u sledování tohoto videa dělám je hlídání si dvou nebo tří sexy kluků, take až na to budete koukat podruhé, nesmíte na to zapomenout.




Stay weird, LizLíbající

Welcome to my life.

27. srpna 2014 v 11:29 | Liz |  Liz.
Před dvěma lety mi bylo 10. Je přímo neuvěřitelný, že takovej malej smrad jakým jsem v tu
dobu byla měl takový nesmyslný a při tom úžasný nápad a založil si blog. Dosud mám v hlavě
velký otazník, proč jsem to vlastně udělala. Moje sestra měla blog s povídkama a lidi to
četli, nechtěla jsem být ale ve všem jako moje sestra. Následně se to ale začalo stávat
cool a hodně mých internetových kamarádek mělo blog s povídkami jak normálními tak s
One Direction nebo jen blog o One Direction. Když mi své blogy posílali, říkala jsem si,
že bych to udělala líp. Tenhle design by chtěl tohle, tenhle tamto, určitě to není tak
těžký. Proč jsem si založila blog? Odpovědí je, že jsem měla pocit, že to dokážu líp než
ostatní. Budu mít ohromnou návštěvnost a lidi budou číst moje články. Myslím, že nikdo
nedokáže pochopit, jak moc jsem se zmýlila. Třeba právě v tom, že dokážu udělat lepší
design. Po tu dobu dvou let, co jsem oficiální blogerka jsem měla hrozně moc designů,
který se mi většinou snažil někdo udělat (moc se omlouvám těm, co nad tím strávili tak
hodně času a já jsem pořád měla připomínky, jsem hrozně vybíravá) nebo jsem se o to
snažila sama. Nejdřív mi stačilo normální menu, s anketou, rubrikami, oblíbenými blogy,
ale následně jsem se v tom opravdu naučila chodit, jako hodně blogerů a teď jsem se
svým designem nadmíru spokojená. Konečně jsem se naučila, jak všechno správně
postavit, vybrat velikost, správně napsat. Nejzáludnějš ale bylo začít psát články.
Jak už jsem psala, měla jsem pocit, že moje články budou úžasné, ale je těžký vůbec
začít, když nemáte tušení o čem budete psát. Když se teď podíváte na moje úplně
první články a nerozesmějete se, můžete si vzít medajli na poličce, protože to, co
jsem psala byli nekonečný blbosti. Nesmíme ale zapomenout ani na moje pokusy o
povídky, které byli ještě víc komické. Vážně, tohle už nebudu zkoušet, slibuju. Jak
jsem měla blog dál, připadala jsem si tu čím dál tím víc osamělá. To byl důvod, proč
jsem časem přibyli dvě další blogerky, Adiiik (nemám tušení kolik tam má i) a Kris, teď
bych chtěla říct, že jsem s oběma pořád v kontaktu, ale bohužel nemůžu. Adiik
odešla jako první nedostatek času a možná i malá návštěvnost, to ale podle mého
názoru nezmínila jen protože nechtěla blog urazit. Teď bohužel v kontaktu s ní už
nejsem. Kris tu zůstala dlouho. Psala víc článků než já, měla skvělý názory. Neodešla
ale sama, vlastně jsem ztratila ten pocit samoty, který nahradila závist. Možná že
jsem byla opravdu moc sobecká, ale chtěla jsem mít zase vlastní blog. Jediný štěstí
je, že Kris je úžasný člověk a po odchodu z tohoto blogu si udělala vlastní, na který
už taky bohužel nepíše, ale dovolím si říct, že jsme s ní pořád v kontaktu a doufám,
že aspoň ona se z mých kontaktů časem neodstraní. Pointou ale je, že díky těmhle
dvěm úžasným osobám se přenesl tento blog na úplně jinou úroveň. Jsem vám moc
moc vděčná. Od té doby se toho hodně měnilo. Nemohla bych taky nezmínit moje
první affilates, kterým byl blog o 1D a hlavně Zaynovi, ale bohužel asi rok zpátky byl
zrušen a vlastnice si udělala nový blog o Robertovi Pattinsonovi. Ten blog jsem
zbožňovala, je mi hrozně líto, že je pryč. Ale mnohé z mých úplně prvních affs
jsou teď v mých favorites (affs jsem zrušila). Těm všem budu taky navždy hrozně
vděčná za to, že mě přijali, komentovaly moje články a dávali mi inspiraci. Přes
blog jsem poznala hrozně moc úžasných lidí s kterými se teď dokážu bavit o všem
a kdykoliv. Nechci být jako minulý rok a jen děkovat, ale opravdu to cítím tak, že
bez těch všech lidí bych to dávno vzdala, neměla tak skvělou návštěvnost. Nesmí
ale chybět ani poděkování všem mým čtenářům, kteří možná články nekomentujou,
ale vím, že tu jsou. Nevíte, jak velkou radost mi udělá, když čtu na asku otázky
typu 'Kdy bude nový článek?' nebo 'Tvůj blog je hnusnej.'. Všechno mi to dělá
hroznou radost, protože vím, že tu jste a vím, že někdo ty moje blbosti čte.
Časem se pro mě blog stal skvělým útočiště kam můžu vlévat svý pocity a nikdo k
tomu nebude mít urážlivý komentáře. Nevím, kolik lidí to ještě ví, nejspíš žádní,
ale tento blog se na začátku jmenoval 'Welcome to my lfe', proto název článku.
Ale hlavní věc, kterou tímto článkem chci říct, není to, že vám všem moc děkuju,
ale že mám konečně pocit, že ten kdo sem přijde přichází i do mýho života.
Ještě jednou moc všem děkuju, že jsem to mohla uskutečnit, doufám, že to tak
půjde i dál a vy všichni budete dále nadšení z mých článků. Jste nejlepší.



Thank you so much, stay weird, LizLíbající


Oh shit.

20. srpna 2014 v 20:50 | Liz |  Blog Info
yay^^^^^^
Hiii. (bez hacku a carek)
Omlouvam se, ze jsem poslednich par dni nepsala, duvodem bylo to, ze jsme odjeli na dovolenou a sestrin shitty notebook se nechce pripojit na zdejsi shitty wifi. Kazdopadne yay, mam konecne 12 000 navstev!!! Moc dekuju vsem, co navstevuji muj blog, Im reaaally thankful and I lov u so much guyz a doufam, ze budu mit casem jen vic a vic navstev. Taky vas chci upozornit, ze nebudu psat dalsi asi tyden, tudiz i clanek na vyroci blogu tu bude pozdeji. Jeste jednou moc dekuji za to, ze ctete moje clanky, komentujete a vubec. Mam vas moc rada a budu se pokouset psat sem co nejlepsi clanky.



Stay weird, LizLíbající

'cause there's this tune I found that makes me think of you somehow.

14. srpna 2014 v 21:00 | Liz |  Music
Hey everyone.
Omlouvám se, že dnes není nějaký kloudný článek, ale asi hodinu jsem strávila tím, že jsem opravovala chyby v článcích, na které mě dost lidí upozorňovala a jen chci k tomu říct, že už se budu snažit žádný nedělat. Pak jsem hlavně začala uklízet a následně si četla. Jo a taky jsem byla v knihovně. Celou tu dobu mi ale hrály depresivní smutný pomalý písničky a já mám po nich depresivní náladu. Proto vám sem dneska přidávám písničku od Arctic Monkeys, skupiny, kterou poslední dobou hodně poslouchám, protože mě jejich hudba hodně uklidňuje. Nevím proč, ale je to tak. Tohle je asi moje nejoblíbenější písnička od nich, ale i když sem přidávám jen ji, tak si určitě poslechněte všechny alba, hlavně AM a Suck It and See, ty mám nejradši. No a teď si hlavně užijte písničku, která mi neustále hraje v uších a myslí si, že zná moje pocity líp než já sama.
/'cause there's this tune I found that makes me think of you somehow and I play it on repeat, 'til I fall asleep/



Stay weird, LizLíbající

Belarus 2014

13. srpna 2014 v 22:26 | Liz |  Photos
Hiiiii.
Omlouvám se, že jsem teď pár dní nepsala, ale byla jsem jak možná víte v
Bělorusku a i když jsem předtím jakž takž psala, tak jsem pak na to neměla čas
nebo se mi fakt nechtělo. Taky jsem moc nevěděla o čem psát, tak jsem to prostě
nehala až na teď. Můj počítač je definitivně rozbitý, jsem opravdu šikovná. Jestli
k tomu dokážu něco říct, tak jedině: nikdy nepijte mlíko když jste u počítače.
Každopádně mi táta řekl, že mi nejspíš aspoň zachrání data, což je super, protože
jak jsem psala, mám tam hodně věcí, kterých bych se nechtěla vzdát. Anyway,
v dnešním článku vám ukážu takový náhled na náš rodiný, každoroční pobyt v
Bělorusku, kde jsou poměrně hodně fotila. Poslední dobou mě to hodně baví
a říkali mi, že ty fotky nejsou tak špatný, takže doufám, že budou postupem času
lepší a lepší. V Chorvatsku budu taky určitě fotit. No a tady jsou fotky.
/všechny fotky v celém článku/

Moviees. #2

9. srpna 2014 v 19:49 | Liz |  Movies&TVshows
Hey there.
Myslela jsem, že bych dneska konečně napsala update o tom, co se děje v mém životě, co dělám, ale jak jste mohli vidět v předchozím článku, tak jsem si zrušila facebook, kde jsem si přes kamarádky posílala z mobilu do počítače fotky, takže se snažím vymyslet, jak to udělat, abych dostala z mobilu fotky do počítače dědy bez toho, abych musela mobil připojit, ale zatím mě nic nenapadlo, takže tu bude ten update asi až přijedu z Běloruska, aby u toho byli i fotky. No a teď už pojďme k článku, který bude o filmech, jako minulý takový článek, nechte si líbit. By the way, tenhle článek jsem začala psát včera, ale na dědově počítači něco nešlo, takže jsem se
na to vykašlala.

1 Stuck In Love (trailer - click, stáhni - click, online - click)
Film je v podstatě o třech (zamilovaných) párech. Rozvedený spisovatel špehuje svou ex-manželku, jeho dcera vydává svou první knihu a je to eh, děvka, ale dá se dohromady s hodným klukem. A jeho syn, který touží po holce z jeho třídy, která má bohužel kluka a má problémy s alkoholem a drogama. Jak už jste mohli pochopit puberťáci se dají do hromady a vypadá to jako takový ty normální slaďáky a nakonec se i spisovatelova ex-manželka k němu vrátí. Film byl super, hodně se mi líbil, určitě doporučuju. Byla jsem hlavně nadšená z herců, totiž Lilly Collins, Logan Lerman a Nat Wolff.

2. Wild Child/ Puberťačka (trailer - click, stáhni - click, online - click)
Film je o dívce, která má zazobanýho tatínka a její maminka umřela, otec si ale našel přítelkyni, která se k nim stěhuje. Ona uděá rozruch a pošlou ji studvat do Anglie na soukromou školu pro dívky. Tam se zezačátku snaží dostat se nějakým průšvihem ven, ale nakonec si tam udělá kamarádky a zamiluje se do kluka, což ji donutí tam zůstat. Je to poměrně starý film, ale mě zatím nikdy neomrzel, je to hodně holčičí, ale i tak. Opět se mi hodně líbila ve filmu Emma Roberts.

3. City Of Bones/Město z Kostí (trailer - click, stáhni - click, online - click)
Film je natočen podle série knih (mé oblíbené, by the way). Clary je normální holka, která bydlí se svou matkou a myslí si, že její táta zemřel. V průběhu filmu však zjistí, že tomu tak není a že ona i její matka jsou lovci stínů. Zapojí se tak do výcviku a seznámí se s pár dalšími lovci. Taky se zamiluje do Jace, který je jak zjistí na konci filmu její bratr. Ve filmu je hodně akce, ale obsazení je naprosto úžasné a já mám film moc ráda.

4. It's Kind Of a Funny Story/Něco jako komedie (trailer - click, stáhni - click, online - click)
Film je opět natočen podle knihy (hh, jedna z mých oblíbených). Craig chodí na nejlepší školu v New Yorku, což ale kromě dobrého vzdělání znamená i hodně stresu. Proto se rozhodne, že chce spáchat sebevraždu. Tak skončí v psychiatrické léčebně, kde je na týden a snaží se všechno napravit. Potká tam hodě super lidí (dospělých), ale kromě toho taky holku, do které se asi zamiluje. Film je možná trochu depresivní, ale pořád skvělý a já ho žeru. Taky tam opět hraje Emma Roberts.

5. The Art of Gettig By/Umění zapadnout (trailer - click, stáhni - click, online - click)
George je samotář, který chodí do maturitního ročníku ve škole a nedělá domácí úkoly, hrozí mu tak vyloučení ze školy a neodmaturování. Bydlí s jeho matkou a jejím přítelem, který je mu velmi nesympatický. Skamarádí se však s dívkou ze
školy - Sally, která ho změní tak, že začne trávit čas s kamarády, přemýšlet o budouctnosti a obecně se stávat normálním puberťákem. Bohužel se pohádají a on opět padle do depresí. Nakonec přeci jenom se rozhodno dodělat všechny úkoly za rok a odmaturuje, taky se mu vrátí Sally a všechno dopadne dobře, jako v klasickým Americkým puberťáckým filmu. Moc se mi tam líbili Emma Roberts a Freddie Highmore.



Stay weird, LizLíbající

I will save the songs that we can't stop singing. #5

6. srpna 2014 v 20:58 | Liz |  Music
Hello everyone.
Dnes tu pro vás mám takový spíš rychlý článek, který patří do, řekněme mého projektu 'I will save the songs that we can't stop singing'. Myslela jsem, že bych se na to dneska vykašlala, ale přece jenom jsem vám udělala i playlist na karaoketexty.cz, aby jste si mohli poslechnout písničky všechny za sebou, pro otevření stačí udělat - click. No a teď už si užijte můj dnešní výběr písniček.

1. 5 Seconds Of Summer - Amnesia

2. Arctic Monkeys - Do I Wanna Know?

3. 30 Seconds To Mars - Conquistrador

4. Shinedown - Her Name Is Alice

5. All Time Low - Canals

6. Panic! At the Disco - Lying is the Most Fun a Girl Can Have Without Taking Her Clothes Of

7. Tonight Alive - Fake It

8. Avri Lavigne - Everybody Hurts

9. The Pretty Reckless - Goin' Down

10. Paramore - Grow Up


Stay weird, LizLíbající

Pretty girl-13 | recenze

4. srpna 2014 v 20:40 | Liz |  Books
Hello everyone.
Tenhle článek tu měl být už včera, ale jsem u druhý babičky a přijeli jsme někde v devět a já hned sedlA za počítač a snažila se zprovoznit blog, ale pořád se mi nedařilo dát tu obálku knihy na stranu a psát sem vedle toho, dnes mi to konečně jde, huray. Anyway, mám tu pro vás další recenzi na knihu s názvem 'Pretty girl-13' aneb 'Návrat z temnoty'. Jak jsem tak po přečtení hledala googlem, tak kniha v angličtině moc známá není, ale v
češtině je podle mě i poměrně oblíbená. Každopádně je jedna z mála knih, která má nějaký trailer, který jsem ale zhlédla bohužel až po přečtení, samozdřejmě. Takže vy určitě takovou chybu nedělejte a jestli si knihu budete chtít přečíst, tak nejdřív určitě koukněte na trailer -> ZDE. A teď už k knize.

Poslední co si Angie pamatuje, když se jako kouzlem octne ve své ulici je jak byla na táboře a šla do lesa vykonat potřebu. Všechno jí příjde normální, až na to, že není - je totiž o 3 roky pozdějI. Když přijde domů, rodiče jí v slzách vítají, ona však vůbec nic nechápe. Jak mohli 3 roky uběhnout jako vteřina? Potom se ale podívá do zrcadla a pochopí o čem rodiče mluví, jelikož vypadá jako ona jen s vylepšenýma křivkama, delšími vlasy a vůbec, krásnější než kdy jindy. Angie dlouho nic nechápe až když ji rodiče zavedou k psycholožce, začne s ní přicházet všemu na kloub. Tedy, začnou zjišťovat, že má Angie roztříštěnou osobnost, což její mozek vyvinul jako ochranu proti bolesti, aby jednoduše nevěděla co se děje a nějaká část jejího mozku by to prožila za ni. Nejdříve tomu Angie nevěří a považuje to za blbost, ale po chvilce doktorce uvěří a snaží se to s ní začít řešit. K tomu ještě se musí vrátit do školy, bohužel o dva ročníky níž. Její další osobnosti jí však začnou pěkně ztěžovat život, začne se s nějakými ale i seznamovat a snažit se s nima komunikovat. Začne je postupně poznávat a když s doktorkou přejdou na nějaký způsob, kterým by se dali odstranit určitý osobnosti, taky dva odstraní - nejprve Couru aneb Ženušku, která vždy snášela znásilňování od jejího únosce a následně Anděla, jedinou osobnot mužského pohlaví, která je spíše hodně agresivní a zasahuje vždy, když byla v nebezpečí. Zbývají pak tedy už jen Skautka - ta, která se starala o uživení únosce, který to po ní žádal a Kecalka, která snášela znásilnění od Angiinyho strýce. Angie se rozhodne, že tyto dvě neodstraní, ale spojí je k její osobnosti. Nakonec je obě k svému já připojí, ale naneštěstí zjistí, že je tam ještě jedna osobnost - Osamělá, která rodila dítě, které jí následně vzali. Aby pro vás ale kniha byla zajímavá, konec vám nepovím a budete si muset na něj přijít sami.


Tahle kniha se mi nesmírně líbila. Přečetla jsem ji za 2, 3 dny? Anyway, hrozně mě do sebe zatáhla a přišel mi ten děj nesmírně zajímavý a obecně mi přišlo všechno o tak zvané 'roztříštěné osobnosti' zajímavé a s tím že na konci ještě autorka trochu vysvětlila co to vlastně je, chtěla jsem si to jít hned vygooglit. Nicméně to nebylo jediné co se mi tak líbilo. Angie byla hrozně silná osobnost, s problémy si uměla poradit a vždy se snažila si udržet chladnou hlavu, hrozně jsem si ji oblíbila. Jediný, co jsem moc nepochopila, je název knihy v angličtině. V češtině mi smysl dává - 3 roky si nic nepamatuje a teď se snaží se rozvzpomenout. Ale v angličtině to prostě nechápu, pochopila bych, kdyby se to jmenovalo jen 'Pretty girl', protože ji tak některé osobnosti nazývali, ale nepochopím to '13'. Je to protože jí bylo 13? Nebo něco takového? Nevím. Ale to tu nehraje roli. Knihu jsem si fakt zamilovala a doporučuji si přečíst.




Stay weird, LizLíbající

Hello August!

2. srpna 2014 v 20:25 | Liz |  Liz.
Hello august and hello beauties.
Asi jsem se vůbec nezmínila, ale včera jsem byla celý den na cestě do Běloruska
za babičkama, kamarády. Vyjeli jsme v 5 ráno a u snídaně jsme si říkali, jak dobře na
tom časově jsme a podobně, ale následně jsme čekali 7 hodin na hranici, skvěle. Takže
ještě s časovým posunem jsme přijeli cca. opůl jedný ráno, yeey. Proto si asi můžete
domyslet, proč včera nepřibil žádný článek. No a teď už pojďme k tomuto.
Srpen. Pro mě tenhle měsíc značí asi hlavně hodně narozenin. Jsem hrozně náchylná
k pamatování si datumů narozenin a dokážu v každým měsíci říct aspoň jedny. V srpnu
mám ale minimálně 5, so. Taky to ale v neposlední době znamená pomalu konec léta,
což se mi ani trochu nezamlouvá, ale komu taky ano? Tohle léto je pro mě zatím dost
hezký, neříkám, že je to růžový ráj, ale nemohla bych neříct, že si ho dost užívám.
Určitě nechci aby skončilo, ale všechno vždycky skončí. Zatím, moje plány obsahuhují
Bělorusko, následně mám asi 2 volný dny doma zabitý a potom hurá do Chorvatska.
Nedá se ale ani zapomenout na narozeniny mého oblíbeného blog, který už bude mít
26. srpna narozeniny! Jsem hrozně šťastná, že je tay už tak dávno a že jsem to pořád
nevzdala ani po hodně krachách a problémech a ani nikdy blog nepřenesla na jinou
adresu jak to hodně lidí dělává. Jsem za to hrozně prostě vděčná a nemůžu se dočkat
až 26. budu psát článek k našemu malému výročí. Dále ale mám jednu věc, po které
jsem tohle líto hrozně toužila a to - PSR aneb possible summer romance. Dobře,
zní to hrozně holčičí a já nevém, ale myslím, že mě prostě hodně štve, že polovina
mých kamarádek mi píše nebo vypráví o tom, jak dostali první pusu, že je ten kluk
z tábora úžasný apod. apod. a začínám si připadat hodně blbě a osaměle, když to
poslouchám a snažím se být za ně šťastná. Možná je to taky kvůli tomu, že jsem
se cítila hrozně osaměle, když se mi víc jak půl roku líbil jeden kluk, ale teď se
chci prostě nějak posunout, ale nedaří se mi to, protože jsem asi jediná holka na
světě, která si prej s klukam neumí psát ani s nima mluvit tak, aby se jim líbila.
Anyway, srpen je na to, abychom dodělali všechno, co jsme nestihli v červenci
a hlavně si ho pořádně užili a neseděli u počítače, takže vám to vřele radím, jelikož
za chvilku už děti nastupujete zpět do školy a moc rychle si rozpomenete
proč to tam nesnášíte.



Stay weird, LizLíbající

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající