we're all mad here.

/ / hold on to me 'cause i'm a little unsteady / /

30. listopadu 2014 v 15:25 | Liz |  Liz.

X Ambassadors - Unsteady

Hey there.
Bohužel vám oznamuju, že dnešní článek je opět o mně, takže pokud nechcete číst o tom, jaký mám nudný a depresivní život, přejeďte na další článek nebo vůbec, zavřete tuto stránku. I mean it, nemá to cenu. Nevím, jak přesně bych popsala slovem tento týden. Myslím, že je to jeden z těch, které jsou napůl dobré a napůl špatné. Posuďte sami. V pondělí jsem konečně hrála na besídce s písničkou Falling Slowly, kterou jsem začala cvičit v září, ale učitelka mě už asi 2 měsíce chtěla na nějakou tu besídku hodit, ale neustále bylo plno. Asi jsem to už zmiňovala, ale tuhle písničku naprosto zbožňuju, obzvlášť hraní jí. Mám ale taky ve zvyku, že když hraju nějakou písničku moc dlouho, začnu jí víc kazit a to se stalo trochu i s touto. Na besídce tam určitě nějaké chyby byli, ale byla jsem ráda, že jsem to zvládla a vůbec, že mi lidi tleskali. Ten den mi dá se říct kamarád pochválil vystoupení (and you know you made it, když vám někdo, koho zná skoro celý naše město, protože hraje docela dost úžasně pochválí vaše hraní), což se převrhlo v delší debatu (když říkám delší, myslím tím do půlnoci, což je trochu podivné) a já uznávám, že jsem udělala dost velkou chybu v poznávání lidí, jelikož někdo, o kom jsem si nemyslela nejlepší věci se stal někým, kdo mě chápe nebo se o to minimálně snaží. Taky mi došlo, vlastně ne, došlo mi to dřív, ale tohle mi to jen potvrdilo - na světě jsou dva typy lidí, ti co budou své problémy přirovnávat k tvým po tom, co je jim sdělíš a ti, co se o ně budou zajímat a snažit se ti pomoc. Myslím, že první možnost je ještě horší než ignorování, takže vám kladu na srdce, vždy se snažte lidem pomoc, protože v případě, že jsou smutní nebo osamělí nikdy jim nepomůže poslouchání vašich problémů. Ale pojďme od tohohle dále. V úterý se toho asi moc nedělo a ve středu jsme psali z chemie. Na chemii máme takovou divnou učitelku a ano, většinou to dokáže dobře vysvětlit, ale písemky jsou strašný. Vždy nám totiž řekne, co bychom si měli shrnout do sešitu a v písemce máme pak vysvětlit podrobně něco, co jsme si napsali tak obecně. Upřímně řečeno, docela jsem to pokazila a doufám v dvojku. Taky jsem se docela dost chytla s kamarádkou, s kterou se hádáme..fakt málo. Tentokrát ale nemůžu říct, že to byla jen moje vina. Někdy od lidí nemůžete čekat pomoc, když něco pokazíte. Neumím utěšovat lidi, umím jen být moc upřímná a to lidi slyšet nechtějí. Nebyla bych z toho tak dodělaná, kdyby mě někdo jako ona kvůli hádce nezačala nadávat. Ve čtvrtek jsem jela do Pardubic na předávání cen soutěže Pardubické střípky. Minulý rok jsem vyhrála 2. místo a téma bylo 'voda - přítel a živel'. Tento rok jsem vyhrála čestné uznání a téma bylo 'tajemství hudby'. Nemůžu říct, že jsem byla zklamaná, ale bylo mi to docela líto. Dostala jsem knížku Krysburger, o které jsem ze začátku hodně pochybovala, ale když jsem se na Goodreads dívala na recenze, hodně se psalo, že autor je druhý Ronald Dahl (autor Karlíka a továrny na čokoládu). Knížka se čte lehce, je legrační, ale zároveň řeší důležité problémy, které si neuvědomujeme. Od spisovatele bych si chtěla přečíst i další knihy, až dočtu tuhle. Taky jsem ale ve čtvrtek stihla napsat písemku z matiky a naprosto nechápu, jak nám naše učitelka tlačí do hlavy dva týdny, že výsledek něčeho musí být kladný a v písemce je záporný. Nebudu to svádět na učitelku, ale trochu mě to naštvalo, i když jsem dostala za jedna. Taky jsem dostala další jedničku z češtiny a nevíte, jak dobře se cítím, když mám průměr pod 1,50 a nemusím to zlepšovat, jen nějak proplouvat. Pátek nebyl nějak nějaký. V sobotu jsem se tak nějak snažila dát se dohromady. Rodiče odjeli a vrátí se až dnes v noci, sestra šla na věneček a bratr jel k tetě, takže jsem zůstala sama doma a následně u nás spala moje kamarádka. Nevím, co bych k tomu řekla, byla to jednoduše sranda. Zkoukli jsme film, snědli pizzu, zatančili si na xboxu, udělali náš vlastní milkshake (z velmi improvizovaného receptu), zkoušeli jógu, snědli lázeňské oplatky, zahráli si dobyvatele (což je mimochodem dost hustá hra) a hráli si na omegle. Sranda. Dnes ráno jsem uklízela dům a teď jsme se sestrou sami doma, bolí mě v krku a doufám, že mi bude líp. Tento týden jsem trochu přestala bojovat s problémem se spaním a možná jsem usínala i dřív, když jsem něco dělala, ale myslím, že jsem byla unavenější, než když jsem se jen převalovala na posteli. Jedna z chvílí, kdy jsem ráda za to, že mám brýle, které mi zakrývají kruhy pod očima. Taky jsem přišla na to, že když řeknete lidem, že jste jen unavení příjmou to jako normální odpověď. Zajímalo by mě, jak dlouho je ještě bude bavit se ptát nebo jak dlouho to jako odpověď bude stačit.
/fotky - naše chilli omáčka v Pardubicích, můj diplom, který je tu jen, aby vyplnil místo, výsledky testu, který jsem si dělala a byl kinda zneklidňující, náš improvizovaný milkshake a naše moc cute fotka/




Stay weird, LizLíbající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Holka/kluk?

Holka.
Kluk.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající