we're all mad here.

// is it just me, or everything sounds better in english? / /

23. ledna 2015 v 22:25 | Liz |  Tips & cool stuff.

Hello beauties.
O tento článek mě poprosil určitý člověk, což mě nehorázně potěšilo, protože je to opravdu skvělý pocit vědět, že váš blog někoho zajímá a že by chtěl abyste napsali nějaký článek, je to hrozně milé a nehorázně děkuju všem, co mi píšou na ask všechny lichotky nebo těm, kteří mi napsali na facebook. Jsem hrozně ráda, že se vám články líbí a budu se snažit o to, aby byli čím dál tím lepší. Proto tedy dnes článek na přání, tedy o tom, jak jsem se naučila anglicky.
Předtím, než přejdu k podrobnostem, chtěla bych jen říct, že hodně lidí si myslí, že mluvím anglicky perfektně - nemluvím. Možná vám to tak může připadat z toho jak píšu nebo si dokážu překládat písničky a podobně, ale pravdou je, že i já často používám překladač nebo mám pochybnosti předtím, než napíšu nějakou dlouhou větu anglicky. Asi ano, umím oproti svým spolužákům a kamrádům stejného věku dost dobře anglicky, ale berte to s nadhledem, fakt na to nejsem nějaký génius, přísahám.
Chtěla bych začít s tím, že angličtina mě vlastně bavila vždycky, hlavně protože jsem měla ráda anglickou hudbu a měla jsem potřebu si u ní zpívat a abych to mohla dělat, musela jsem znát slova a bylo fajn vědět o čem zpívám. Nejvíc jsem se o ní ale zajímala léto po čtvrté třídě, což byl rok, kdy jsem poprvé jela na anglický tábor od Descartes. První rok jsem moc nevěděla, co od toho čekat. Angličtina mi ve škole šla a předpokládala jsem, že ani tam nebude tak těžká. Na táboře jsou vždycky takoví tři vedoucí, kteří mluví česky a ostatní učitelé jsou rodilí mluvčí z různých zemí, proto s nima můžeš komunikovat jen anglicky nebo česko-anglicky. První rok to pro mě bylo dost těžký,ale dodalo mi to takové odhodlání.
Další školní rok jsem se v angličtině značně zlepšila. Pro mě pátá třída byla takovým menším zvratem, teď si jsem vědoma toho, že jsem nemluvila anglicky tak dobře, jak jsem si myslela, ale už v tu dobu jsem byla rozhodně nejlepší ze třídy (pokud to zní namyšleně, tak se omlouvám, ale snažím se to napsat tak jak to je a nebudu vám říkat, že jsem byla jen dobrá, já jsem totiž byla jedna z nejlepších). Taky jsem začínala mít své oblíbence - oblíbené skupiny, herce, zpěváky a youtubery, což mi nehorázně pomohlo. V tu chvíly to nebyli jen písničky, ale i videa jako Video Diaries od 1D z X-factoru, kterým jsem upřímně řečeno moc nerozumněla, ale pochytávala jsem hodně věcí. Četla jsem nějaké 'jakoby' články v angličtině a vlastně už jsem byla schopná se poměrně dobře domluvit.
Druhý rok na anglickým táboře byl hrozně odlišný. Už tehdy jsem si uvědomila, jak moc jsem se změnila, stejně jako moje english skills. Každopádně mi to dalo hodně motivace k pokračování. To léto jsem přečetla svou první knihu anglicky, což rozhodně nebyla chyba a nelituju toho. Od té doby je pro mě čtení anglických knih ne úplně normální, ale běžnější. Když pak začala škola, začala jsem chodit na angličtinu jako kroužek s rodilým mluvčím, kam chodím i teď. Abych byla upřímná, nemyslím, že mi to nějak výrazně pomáhá, spíš hlavně se slovní zásobou a slovníma spojeníma, ale je to praktika, která je hodně užitečná. Taky je mi hrozně sympatická naše 'učitelka' a ráda si s ní povídám. V šesté třídě jsem tedy chodila tam a obecně se pro mě už stala angličtina něčím nepostradatelným, něčím, co ke mně tak nějak patřilo. Dokázala jsem si poskládat text písničky bez toho, abych ho viděla, dívat se na videa a rozumět většině slov nebo číst nějaký souvislý text. Základem všeho toho ale je, že mě to baví, hrozně moc mě to baví. Jak už jsem řekla nadpisem, v angličtině zní všechno lépe, aspoň pro mě určitě.
Třetí rok na táboře byl naprosto odlišný. Myslím, že už jsem možná patřila do té 'starší' vrstvy (vrstvy?) a moje angličtina..byla rozhodně lepší. V létě jsem četla další knihu v angličtině a za tenhle půlrok ve škole jsem přečetla další tři knížky v angličtině a už se mi to četlo mnohem lépe. Musím tedy říct, všechno je to o praktice. Poslouchat někoho mluvit anglicky, číst, je to jedno, jakákoliv praktika se počítá. Teorie prostě není dost a dobrý je třeba i najít si nějakého kamaráda ze zahraničí, který též mluví anglicky a psát si s ním. Důležité je taky, aby vás to bavilo. Nemůžete se do toho nutit, protože tak ničeho nedosáhnete.
Takže kdyby měl kdokoliv z vás někdy problém s angličtinou, jsem neustále k dispozici - nezaručuju ale, že vám dokážu pomoci. Hlavně doufám, že vás článek nějak povzbudil k tomu, abyste se jazyku věnovali víc, samozdřejmě vás do toho nebudu nutit.



Stay weird, LizLíbající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nu. Nu. | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 9:13 | Reagovat

Tak to je super, ze jsi uz takhle mala na anglictine pracovala. My ji meli jen v pate tride a pak kdyz jsem prisla na gympl, kde byli lidi, kteri se ji ucili od akolky meli nehoraznou vyhodu. Docela uvazuju ze bych na nejaky tabor jela alespon ted... Ale je fakt, ze od te doby, co hodne sleduji anglicky mluvici youtubery, tak se ma anglictina exponencialne zlepsila a to behem ani ne dvou let. Fakt to dela divy :D Super, ze jsi o tom napsala;))

2 mymusic-18 mymusic-18 | Web | 27. ledna 2015 v 19:31 | Reagovat

Wow! Smekám před tebou! Opravdu! Jsi borka! :-)

Já jsem s takovým praktickým učením jako ty (písničky, videa na YouTube, penfriends, čtení knih) začala teda dost pozdě. Až někdy po mých 16 narozeninách. Do té doby jsem se učila jen ve škole, ale tohle člověka nenaučí komunikovat. O tom jsem se přesvědčila, když jsem byla na školím zájezdu ve Skotsku, kde jsem téměř nic nerozuměla.

Teď po cca 2 letech to je lepší, sice stále mám obavy z mluvení, ale rozumím mnohem lépe.

Musím ale říct, že jsi mě inspirovala k tomu, abych se pustila pořádně do čtení knížek v angličtině. Doma mám všechny díly Hunger Games v originále, ale zatím jsem přečetla tak půlku prvního dílu. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající