we're all mad here.

/ / it's kind of a funny story / /

29. dubna 2015 v 22:54 | Liz |  Books
Hi there.
Dnešní recenze bude na jednu z mých top pěti oblíběných knížek. Tuhle knížku jsem četla už hrozně dávno, někdy minulý léto. Každopádně, předchozí týden jsem na ni psala recenzi anglicky, tak jsem si řekla, že česky to snad zvládnu ještě líp a to nás dostalo sem. Knížka není přeložena do češtiny, ale v angličtině není tak těžká na čtení. Taky se podle ní v roce 2010 natočil film Něco jako komedie s Emmou Roberts. A protože kniha trailer nemá, tak pro zkouknutí traileru na film udělejte -> klik <-.

Hlavní postava tohoto příběhu, Craig, je v depresi. Po tom, co nastupuje na jednu z nejlepších newyorských středních, nemůže ustat tlak a stres a přestává spát. Když jí, hned zvrací. Proto se rozhodne jednoho večera spáchat sebevraždu. Naštěstí se nakonec zastaví a zavolá na linku bezečí, kde ho pošlou do nemocnice. Tam se zapisuje na psychiatrické oddělení, bohužel dospělé, protože je dětské zavřené. Tam potká spoustu nových lidí a taky pozná sám sebe.

Myslím, že všichni máme na sobě jakýsi tlak a po přečtení této knihy se prostě cítíte opravdu šťastní jen proto, že váš stres a tlak se nepřehoupnul až do tohoto bodu, kdy jste přemýšleli o sebevraždě. Právě proto vás to nějak uspokojí - víte, že nejste jediní, kdo má nějaké strachy a démony a všichni se s něčím podobným potýkají. Protože nezáleží na tom, jak je život těžký, vždy je tu někdo, kdo je na tom hůř.
I když je knížka o depresi a sebevraždě, spisovatel stejně píše s humorem a mluví o smutných věcech jako o těch běžných. Proto to bylo víc odlehčené a čtivé. Myslím, že důležitou roli v tom hrál fakt, že sám autor strávil čtyři dny v psychiatrické léčebně, stejně jako Craig. Je to víc reálné, když se podíváte na spisovatele, který byl po této zkušenosti úspěšným člověkem a měl chuť pokračovat v životě, stejně jako Craig. Bohužel, v roce 2013 spáchal Ned Vizzini sebevraždu, což taky svědčí o tom, že ne všichni se zvádnou vrátit do jejich normálních životů a možná se nikdy doopravdy nezotaví.
Líbilo se mi to, protože poslední dobou jsou teenageři v depresích v knihách a filmech zobrazováni jako nevděční a nerespektující lidi, ale Craig si uvědomoval, že má skvělou rodinu, která ho podporuje a dobré kamarády. Což taky znamená, že i když jsme obklopeni skvělýma lidma, můžeme být v depresích nebo mít mentální nemoc a je těžké být znovu v pohodě.

Takovou otravnou věcí byly romantické scény. Uznávám, přidalo to do knížky nějaké drama, což bylo někdy rozhodně potřeba, ale stejně, připadá mi špatný, když se dva puberťáci dají dohromady v psychiatrické léčebně, protože si myslím, že by ses měl nejdříve soustředit sám na sebe a uzdravit se a až pak zkoušet milovat někoho jiného.
Je to hrozně důležitá knížka. Myslím, že všichni, kdo se často cítí nějak na dně nebo smutní by si ji měli přečíst, vlastně by si ji měl přečíst úplně každý. Nějak vás donutí se zeptat všech svých kamarádů, jestli jsou v pořádku nebo jestli s něčím nepotřebují pomoci. Donutí vás to pociťovat jakousi chtíč zachránit všechny a já věřím v to, že autor zachránil spoustů životů se svými slovy. It's kind of an amazing book.




Stay weird, Liz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající