we're all mad here.

/ / happiness doesn't wait / /

8. června 2015 v 20:46 | Liz |  My thoughts.

Čekání se nevyplácí

Štěstí je jeden z nejdůležitějších pocitů na světě. Když se nic nedaří a cítíme se sami, jediné, po čem prahneme, je štěstí. Ale zatímco na něj čekáme a fantazírujeme o něm, nevíme, jak ho dosáhnout. Míjíme usměvavé tváře, a aby se neřeklo, rozzáříme i tu naši. Pokud čekání pomůže, vydržíme i měsíce smutných úsměvů. Ale i přesto se tento způsob dychtivého vyčkávání často nevyplatí.

Je větší pravděpodobnost, že lidé, již mají většinou řešení na jakýkoliv váš problém a vždy obětují své štěstí pro vaše, jsou sami v nesnázích. Lidé, kteří vás každý den obdaří úsměvem skrývajícím kruhy pod očima. Lidé, na něž se můžete kdykoliv obrátit, vyplakat se na jejich rameni a poslouchat jejich vtipné historky. Právě oni jsou ti, co poslouchají denně hádky rodičů a uspávají se pláčem. A proto udělají všechno proto, aby se to samé nestalo vám - aby vám život nedal stejnou facku.
Když je člověk šťastný, nevšímá si maličkostí, nemá potřebu o nich přemýšlet. Blondýnka v pestrém oblečení, která kolem vás včera prošla, mohla být měsíce v depresích. Prodavač v albertu, jenž vás upozornil na vaše spadlé kapesníky, je v dluzích a žije sám, protože jeho manželka umřela. Míjíme denně desítky lidí a neuvědomujeme si, jak se z našeho světa stala jen hromada zachmuřených a unavených tváří čekajících na štěstí, motýlky v břiše a neschopnost přestat se smát. Ale jak tohoto pocitu dosáhnout?
Modrá obloha, včela sedící na květině, debata při svíčkách, jahodový čaj, čerstvě vyprané oblečení, mytí nádobí, vřelý úsměv, zvuk klavíru, vůně deště, tlustá kniha, tulipány. Není špatné být někdy sobecký a neujistit se, jestli váš kamarád rozumí probírané látce v angličtině nebo matematice. Nevyčkávat chvíle, kdy vás někdo přijde zachránit, protože jediný hrdina vašeho života jste vy. Přestat myslet a sebevědomě se na sebe usmívat do zrcadla.
Vysvětlujeme svou lenost jako smutek, protože jsme moc unavení z existování. Nezbývá tedy nic jiného, než čekat na zázrak, který se nebude konat. Naše životy se prodlužují a my se spoléháme na budoucnost, jsme jí tak zaneprázdněni, že zapomínáme na přítomnost a možnost ovlivnit naše pocity teď. Přemýšlíme o svých problémech tolik, že je zapomínáme řešit. Odkládáme všechno, co se dá.

Štěstí je zajímavá věc, kterou je nemožné pochopit. Neustále se kolem nás motá, ale naše duše ponořené smutkem ho nevidí. Je všude a nikde, vždy a nikdy. Je na stole zavaleném knihami, v prázdné místnosti plné prachu, květinářství se smíšenými vůněmi květin nebo krabici starých pastelek s neořezanými tuhami. Stačí natáhnout ruku a chytit. Protože pokud budeme nadále čekat a odkládat, uraženě odejde a nechá nás sedět samotné ve tmě.

-----------------
Moje slohová práce na téma 'štěstí nečeká' oceněná prvním místem v literární sotěži "O pardubický pramínek". I kdyby k vám moje práce nepromlouvala, což je dost pravděpodné, nezapomínejte být šťastní, často se to vyplácí. Nečekejte. Pokud byste se chtěli podělit o nějaké věci, které vás dělají šťastnými, klikněte v menu na 'happy vibes', všechno se počítá.


Stay weird, Liz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající