we're all mad here.

/ / run tour / 5km / /

13. června 2015 v 22:00 | Liz |  Tips & cool stuff.

Hey everyone!
Dnes se vám konečně jednou můžu pochlubit tím, že jsem byla produktivní (fakt, nekecám!). Účastnila jsem se totiž běhu na 5 kilometrů v Hradci Králové od RunTour a bylo to opravdu super. Asi si dokážete představit jak to vypadalo - 550 lidí si stoupne na start, někdo odstartuje a všichni se rozběhnou. Dnes byly v Hradci závody na 5 a 10km a náš Orlimex gang se účastnil obou (většina toho na 10).
Asi bych měla začít s tím, že bylo opravdu horko. Jako ne jen opravdu horko, ale tak dusno a vedro, že jsem myslela, že ze mě bude téct ještě před závodem. Přijeli jsme na místo a vyzvědli si naše 'balíčky' s čísly, pitím, sójovými tyčinkami a ostatními různými kravinami. Ani jsme se nenadáli a už ve 12 jsme stáli na startu, připraveni vyrazit. Abych řekla pravdu, vůbec jsem si neuvědomovala, co mám před sebou, dokud to najednou nezačalo a já musela začít běžet. Od té doby to byl jednoduše masakr. Jak už jsem řekla, bylo neuvěřitelný horko a věšiny trasy byla na podělaným sluníčku. Když jsem zahlédla značku s jedním kilometrem, myslela jsem, že to v tu chvíli vzdám. V plným tempu jsem však doběhla až do dvou kilometrů. Došla k 2,5km, popadla vodu, vybumbala ji a běžela dál. Pak už byl ten běh opravdu sporný, většinou jsem na jednu písničku běžela, na druhou rychle šla - takhle to vypadalo přibližně od tří kilometrů. Musím přiznat, že jsem se taky snažila nasadit tempo, když někde číhal fotograf, přece nebudu vypadat na fotkách blbě, že? (:D)
Ke konci trati už stálo hodně pořadatelů a snažilo se všechny povzbudit, ale nakonec mě nakoplo hlavně to, že zbývá už jen 400 metrů. Zabrala jsem tedy poslední půl kilometru a v cílové rovince sporně zasprintovala. Teď, pár hodin po závodu, bych vám nejspíš řekla, že to bylo super a mohla jsem být lepší, ale chvilkama při závodě jsem myslela, že umřu. Takže děti, neběhejte v 32° pět, či dokonce deset kilometrů, protože s největší pravděpodobností umřete. (:D) Můj cíl byl uběhnout to za méně než 45 minut a zůstat naživu a opravdu překvapivě jsem obojí splnila! Jak můžete vidět, jsem naživu a do cíle jsem dorazila za 36:41 minut a byla 440., yay! Právě za poslední tři minuty moc děkuji My Chemical Romance a písničce Sing, obzvlášť slovům 'keem running', když jsem to chtěla vzdát. Správná hudba vždy povzbudí k cíli. Bohužel jsem nevypadala úplně krásně..


Upřímně, myslím, že to byla skvělá zkušenost. Poslední dobou si někdy jdu zaběhat, většinou tak dva kilometry, takže tohle byl rozhodně mnohem větší kalibr. Je to super způsob, jak se ujistit, že pořád můžete posouvat svoje hranice a pokud si uděláte nějaký cíl, vždy je možné ho splnit. Já jsem na sebe dost pyšná a doufám, že se běhu zúčastním i příští rok. Co jsem doopravdy nepochopila, byl závod na deset kilometrů, kde vítěz finishoval rychleji než já a většina soutěžících běžela celou dobu stejným tempem..Smekám nad těmito lidmi, já se svým astmem a ne ideální fyzičkou, jsem se sebou dost šťastná.
Doufám, že i vy si někdy půjdete teď nebo v létě zasportovat, zaběhat, zahrát fotbal, zaplavat, pravdu cokoliv. Nezapomeňte mi pak do komentářů napsat jaké sporty baví vás nebo jestli jste se i vy zůčastnili nějakých závodů! No a nakonec nesmím zapomenout na propagandu naší firmy a gangu zelených triček:





Stay weird, Liz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | E-mail | Web | 14. června 2015 v 16:01 | Reagovat

Běhat za něčím, do cíle, za odměnou a s povzbuzujícíma písničkama je určitě dobrá motivace pro běhání. Zato běhat nějakých 8 koleček na školním oválu jako křeček v kolečku je značně demotivující, proto asi běhání nesnáším. Ale máš můj obdiv za to, že jsi se do toho vůbec pustila  překonala jsi se :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající