we're all mad here.

/ / zom-b / /

10. června 2015 v 22:08 | Liz |  Books
Hey ppl.
Říkala jsem si, že poslední dobou moc, spíš vůbec, nepíšu recenze a obzvlášť recenze na knížky, které mě úplně nezaujaly. Takže jsem se rozhodla napsat nějaké mé názory ke knize Zom-B, po které jsem náhodně šáhla v knihovně. S autorem ani žánrem jsem se ještě nikdy nesetkala, ale četla jsem, že právě tento Darren Shan se přezdívá "mistrem hororů", tak jsem si řekla, proč ne? Předtím, než se vrhnu do své drsné kritiky, pokusím se vás zasvětit krapet do děje.

Všechno začíná s videem se zombíky, které napadají irské městečko. Ale kolikrát už tady tohle bylo? Zombie neexistují a všichni v Londýně, obzvlášť B a její rodina a kamarádi, na to mají nějaké logické vysvětlení. Vtípek puberťáků, upoutávka na nový film - makeup v dnešní době je opravdu přesvědčivý, stát se snaží něco skrýt a převést pozornost na tohle, najde se spousta vysvětlení. Útoky však pokračují, nikdo tomu ale nevěnuje pozornost. B se více zajímá o to, že její otec je posedlý rasismem a i z ní se tak stává rasistka - bojí se mu odporovat, jelikož by se mohl naštvat a uhodit ji. Všechno se však změní, když i k ní do tělocvičny vnikne parta zombíků a utíkat není úplně lehké, stejně jako obětování kamarádů k přežití.

Taky si někdy říkáte, teď zkusím něco jiného, zombie je super žánr a pokud se mi to nebude líbit, jednoduše přejdu ke svým knížkám a autorům, které mám ráda? Protože to je přesně to, co jsem si řekla, když jsem Zom-B brala z poličky v knihovně. A byl to špatný nápad. Ani my nevadili ti zombíci, ti byli opravdu ta nejzábavnější věc na celé knížce, ale autor se hrozně zaměřil na všechnu tuhle věc s rasismem, diskriminací a problémy puberťáků, že na ty zombíky totálně zapomněl. Nedělám si srandu, tipovala bych to tak na 30 stránek, kde jsou zombíci zmínění a ostatní je jen rasismus, rasismus, rasismus. Nejsem rasista a nikdy nebudu, ale pokud autor chce od toho čtenáře právě odlákat, neměl by jim ukazovat důvody, proč by to mohlo být teoreticky správné.
Hlavní postava, B, byla otravná. Chápu, měla to doma těžké, obzvlášť s otcem, který ji i její matku mlátil a její chování ve škole i mimo ni jsem tolerovala a sváděla to na domácnost, určitý okolnosti vás k tomu donutí. Ale pak přišla šikana a to už nebylo v pohodě. Šikana nikdy nebude v pohodě a rasistická šikana sakra nebude v pohodě. A když už jme byli konečně u těch zombie, tak obětovat někoho, kdo ti zachránil tvůj bezcenej život jen proto, že je muslim nebo černoch, je sobeký a rasistický a děvče si to u mně zachránila teprve když jí to samotné došlo. Lepší pozdě než nikdy. Stejně si ale myslím, že je to ignorant a neviděla jsem v ní žádnou sílu, prostě..nic.


Ke konci knihy už jsme se konečně dostali k něčemu zajímavému - zombie! Znáte ty typy knih, ve kterých je opravdu přehnaně moc postav, jenž mají přehnaně moc jmen, který si nemá nikdo šanci zapamatovat a jednotlivce charakterizovat? Protože zrovna tady mě to hrozně štvalo a já ty jména jednoduše přeskakovala s brala jsem ty lidi jako jednoho ze skupiny. Pak jsem ale přišla na to, proč je jich tam tolik, no přece oběti zombíkům! Nikdo z nich vám však nepřirost k srdci, nebyl na to čas, takže všechny tyto ztráty byly jednoduše nic. Žádné bodnutí, žádné 'už nikdy nebude dělat tohle, co ho opravdu baví..', protože jsem o něčem takovém ani u jednoho z nich nevěděla. Nejvíc na mě při tomto útoku školy zapůsobili ti muslimové a černoši, které B hned odsoudila. Sorry, děvče, ale bez nich bys byla mrtvá mnohem dřív než jsi nakonec byla.
Musím ale přiznat, že všechny ty zombie scény mě moc bavily. Od Hunger Games jsem nečetla žádnou takhle morbidní knihu, ve fantasy umíraly sice důležité postavy, ale většinou hezkou smrtí a nebylo jich tolik. Dále v young-adult knihách zase umírali většinou rodiče, což ale nebylo popsáno nebo se nějak moc nerozebíralo. Takže ano, tohle byla rozhodně změna a dost se mi to líbilo. Dobrý nápad byl organizované zabíjení a promněňování v zombie, ale zklamalo mě, že to byla vlastně nějaká organizace, která zombie vedla. Kdyby to byli zombie vs. lidi, každý na svou pěst, byla by to mnohem větší sranda.
Nebylo to tedy tak hrozné. Rychlé a čtivé, ani to nebylo tak dlouhé, takže jsem se s tím poprala hodně rychle. Nevím, jestli chci vědět, jak to bude pokračovat, ale myslím, že bych mohla nějakou knihu tohoto hororového žánru zkusit znovu, je to sranda. Za mě je to 3/5 hvězdiček, ale za pokus nic nedáte! /mimochodem, tyhle obrázky jsou fakt hustý, že?/




Stay weird, Liz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | E-mail | Web | 12. června 2015 v 17:26 | Reagovat

Jo, obrázky jsou super :D
Knížka mně ani moc nezaujala, od tohoto spisovatele jsem četla Demonatu, ta byla sice pěkná, ale další díly (nebo jiné knihy od něj) mně moc nelákají :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající