we're all mad here.

/ / best friends / /

23. září 2015 v 21:34 | Liz |  My thoughts.

Když jsem byla menší, nikdy jsem neměla nejlepší kamarádku. Nebudu vám lhát, vždy jsem chtěla mít ve školce nebo alespoň na prvním stupni nějakou hodně dobrou kamarádku nebo kamaráda, komu bych se mohla se vším svěřit a chodili bychom spolu ven a měli své vlastní vtípky. Samozřejmě jsem měla kamarády, se kterýma jsem tohle dělávala, ale připadala jsem si jako nějaká divná holka, která naproti všem ostatním neměla tu jednu jedinou osobu, které věřila nejvíce. I když hodně lidí v mém okolí svou 'druhou polovičku' střídalo častěji než bylo zdrávo, stejně jsem jim záviděla.
Až když jsem nastoupila na gymnázium, začala jsem se zase hodně kamarádit s kamarádkou z dětství, z které se asi po pár týdnech stala moje nejlepší kamarádka. Doteď mi příjde trochu divné, že jsme se tak rychle sblížily a za tu dlouhou dobu jsme se doteď ani jednou nepohádaly. Možná to zní neuvěřitelně, ale je to tak, nepamatuji si, že bychom na sebe byly někdy za něco naštvané. Samozřejmě, hádáme se o věcech typu 'co máme teď za hodinu?', 'jak se píše tohle slovo?', 'jaký odstín modré je tohle?' nebo si taky hodně jasně pamatuji naši hádku o tom, komu víc smrdí nohy. A možná to zní divně, ale to nebyl ten typ vtipný hádky, kde se obě smějete, ale právě naopak, obě jsme si byly na 300% jistý, že nám smrdí nohy víc než té druhé. Pak jsme se rozesmály, protože je to hrozná blbost.
Věci se však mají tak, že mám svoji nejlepší kamarádku hrozně moc ráda. Nedokáži si představit život bez ní a nedokáži si představit, že se něco stane a já jí to nebudu moci říci. Je to někdo, komu můžu říct opravdu cokoliv, vypadat před ní jako gorila (#insidejokes), chovat se hůř než normálně, smát se nahlas a vědět, že mě nikdy nebude soudit. Vím, že jí můžu kdykoliv zavolat nebo napsat a ona mi pomůže, vím, kde se nachází věci u ní doma (někdy i lépe než ona, pojďme si to přiznat..), znám její rodiče, heslo od telefonu, v celku, hodně věcí a vím, že jí budu mít za všechny její špatný i dobrý vlastnosti vždycky ráda a na konci dne se spolu zasmějeme všemu kvůli čemu jsme předešlé dny brečely.

/hodně fotek sem nepřidávám, ale musela jsem, ty fotky jsou prostě až moc pěkné :D/

Mojí pointou ale je, že i když jsem teď mnohem šťastnější se svou 'druhuu polovičkou' (já vím, že se to používá u vztahů, ale buďme k sobě upřímní, se svou nejlepší kamarádkou jsem toho zažila víc než kdy s někým zažiju), není ideální se omezovat na nejlepší kamarády. Je určitě skvělé mít někoho, za kým můžete vždy přijít a třeba já plně věřím v to, že naše kamarádství nikdy nezkončí, což nemusí být pravda. Někdy to není tak dokonalé mít svou polovičku a pokud někoho takového nemáte, nezoufejte, neznamená to, že jste nějak divní nebo méně cenní. Naopak to znamená, že vás má hodně rádo více lidí zároveň, což je podle mě ještě lepší. Mít nejlepší kamarádku/kamaráda je třeba pro mě naprosto úžasný a svou nejlepší kamarádku neskutečně zbožňuji, ale ne všem to tak vyhovuje, takže si s tím nedělejte hlavu a dokud máte kamarády, které máte rádi, všechno je v nejlepším pořádku.
Jak to máte vy s nejlepšími kamarády?



Stay weird, Liz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | E-mail | Web | 26. září 2015 v 14:18 | Reagovat

Nemám sice tu jednu nej kámošku, ale několik nejbližších kamarádů, u kterých vím, že jim můžu věřit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Zrození blogu - 26.8.2012 ve 19:41. Blog založila Lizouš Líbající